Zámek

Zámek se nachází v samém středu obce Bohutice obklopen bohatou zelení. Přilehlý park má rozlohu zhruba půl hektaru.

Podle dosavadní literatury předcházela současné budově zámku v Bohuticích tvrz, jejíž počátky bývají někdy kladeny již do 14. stol.  Předpokládaný vznik tohoto sídla lze očekávat zřejmě až s trvalejším šlechtickým osídlením, tedy nejspíš až po příchodu příslušníků rodu Kusých z Mukoděl, doložených zde po roce 1485. Vlastní sídlo vzniklo v místech dnešního zámku možná až v průběhu 16. stol., neboť z tohoto období, s odkazem k roku 1535,  pochází nejstarší zmínka o existenci tvrze. 

Podoba zámecké trojpodlažní arkádové renesanční pavlače o celkem pěti, horizontálně na sebe v celkem třech podlažích navazujících polích, členěných v přízemí kamennými hranolovými pilíři, v 1. a 2. patře pak toskánskými sloupky, odkazuje na vznik zámku v období přelomu 16./17. stol., přesněji snad okolo roku 1600. V této době vzniká na Moravě velké množství renesančních přestaveb starších šlechtických sídel. Jejich typickými znaky, viditelnými i v v případě našeho zámku, jsou hřebínky na vytažených hranách křížových kleneb, klenební patky dosedající na konzoly s dekorativní kapkou a dvojkřídlá zalamovaná schodiště.

To bylo následně zakomponováno do přístavby, kterou zde podnikli v 60. l. 18. stol. Jezuité, kteří si v Bohuticích zřídili rezidenci ke správě svého statku, složeného z několika okolních vesnic.  Půdorysně zhruba v dnešních intencích rozvržený areál rezidence byl nejpozději v tomto období doplněn o hospodářské budovy. V provozu zde patrně byly panské sklepy zpracovávající a uchovávající na jižní Moravě povinný desátek z výnosných vinohradů,  v rámci dvora zde byl umístěn dokonce i pivovar. 

Rozšíření rezidence o další západní křídlo podle projektu Matyáše Kirchmayera, zednického mistra z Kdousova, navázalo na kubus renesančního schodiště, od téhož stavitele patrně vzešel i návrh členění vnějších fasád v podobě tří lisénových rámců. Součástí rezidence byla již od poslední třetiny 17. stol. kaple sv. archanděla Michaela s trojicí oltářů, umístěná v přízemí renesančního křídla.

V 1. poschodí zámku se nachází místnosti obecního úřadu, kterým dominuje Rytířský sál, využívaný jako zasedací místnost a probíhají zde rovněž svatby nebo vítání občánků. Sál je především význačný tím, že je na jeho stropu vyobrazena původní malba.

Ve stejném poschodí se rovněž nachází recepce Expozice křížové cesty. Samotnou expozici křížové cesty pak nalezneme o poschodí výše.

V přízemí levého křídla se nachází školní jídelna, která poskytuje stravování žákům mateřské školy a základní školy. První poschodí je využíváno jako mateřská školka. Ve druhém poschodí je umístěn archiv obecního úřadu.

Z uvedeného je znát, že náš zámek žije svým vlastním každodenním životem. Zámek je jak dominantou obce, tak i centrem hlavního dění. Díky své rozmanitosti a prostorovému využití si tato kulturní památka zasluhuje, aby byla i nadále ošetřována a chráněna.